BAKINSKÝ TLESKAČ

27. října 2007 v 12:30 | LAJ |  Naši holubi
BAKINSKÝ TLESKAČ
Chov holubů v Azerbajdžanu patří k oblíbenému využítí volného času. Tato tradice se datuje nikoliv staletími, ale tisíciletími. Azerbajdžan leží v Zakavkazí a kdysi dávno byl součástí Perské říše.
Bakinský tleskač byl vyšlechtěn výhradně pro radost a potěšení z letu. Holubáři z Baku nebyli ovllivněni tvorbou exteriéru, ale letovými dovednostmi holubů. Je to holub střední velikosti, pevné stavby těla s velice dobře vyvinutou svalovou hmotou, hrdého vzhledu se širokou hrudí, střední délky nohou a kompaktně sladěných tělesných proporcí. Chování jsou holubi hladkohlaví i s chocholkou, hladkonozí i s malým rouskem velikosti 2 až 3 cm. Zbarvením se holubi nikterak neliší od jiných a vyskytují se ve všech známých holubích barvách. Rozmanitost kreseb je velice široká a najdou se i rázy se specificky rozloženými barvami.
Létají vysoko a pravidelně mizí z dohledu, velmi dobře létají sloupovým letem, dobře tleskají a dělají přemety. Vyznačují se vřetenovitým tvarem těla s kulatou hlavou. Dokáži létat v rozmezí 2 až 12 hodin v závislosti na intenzitě akrobatických prvků a trénovanosti. Holubi pravidelně civičení v letu se dokáži vrátit díky své dobré orientaci i z několikaset kilometrové vzdálenosti. Holubi jsou to velice inteligentní, se silnou sociální vazbou.
BAKINSKÝ TLESKAČ
Chov holubů v Ázerbajdžánu patří k oblíbenému využití volného času místních obyvatel. Tato tradice má hluboké kořeny a datuje se nikoliv staletími, ale tisíciletími. Ázerbajdžán leží v Zakavkazí,í severně od Iránu, kdy v dávné minulosti bylo toto území součástí Perské říše. Mapa Ázerbajdžánu zhruba připomíná letícího orla, a jeho oko představuje hlavní město Baku. Kdysi dávno byla tato místa známá jako " Země ohňů." I dnes najdeme pozůstatky starých chrámů, např. Chrám ctitelů ohňů. V rozích jeho střechy hoří plameny zásobované přírodním plynem. V současné době není problém potkat v Baku chovatele holubů, stačí se jen dostat na území "Starého města", zahaleného tajemstvím historie 9.století, projít úzkými a spletitými uličkami a zcela jistě se setkáte s zařízeními pro chov - s "holubími domečky." Holubáři v Baku a celém Ázerbajdžánu chovají v průměru od 100 do 300 kusů holubů. Projevíte-li zájem, velice rádi a ochotně začnou nadšeně vyprávět o sobě, o svých holubech i tom, že už jejich tátové a dědové či pradědové měli velké množství holubů a dneska už i jejich děti mají své chovy a dávají výrazně najevo svou lásku a vztah k holubům. Tato záliba se dědí z generace na generaci. Chováni jsou holubi všech skupin, od okrasných, přes užitkové až po sportovní. Nejčastěji však jsou to holubi nikoliv pro krásu, ale především pro požitek z letu.
K takovýmto patří bakinský tleskač - plemeno vyšlechtěno výhradně pro radost a potěšení z letu. Holubáři z Baku nebyli ovlivněni jen tvorbou exteriéru, ale hlavním ukazatelem cennosti holuba byly a dodnes jsou jeho letové dovednosti. Proto se můžeme setkat u těchto holubů se všemi barevnými rázy a v různých kresbách např. jsou to mramorovaní, různé straky, tygři, jednobarevní, barevnoocasí, s barevnou "skvrnou" na zadní straně krku a mnoha jinými. Popsat a rozčlenit tyto holuby systematicky snad ani není v tamních podmínkách možné, protože každý holub je jiný, prostě originál. Jejich plná krása se ukáže až na nebi při letu. Chovatelé v Baku říkají : " My holuby milujeme a věnujeme se jím více než sami sobě."
Holubáři učí speciálně mladé holuby létat při silném větru, aby podpořili správné dýchání holubů a rozvoj tvorby jejich tělesné stavby.Baku se taky mimochodem někdy v překladu označuje za "Město větrů" a to proto, že zde opravdu vanou sezónní větry a v poryvech dosahují rychlosti až 70 km/hod.i více.
Chovatelé v Ázerbajdžánu dokáži perfektně své holuby ovládat a oni je naopak neskutečně poslouchají. Bez potíží nechá holubář vzlétnout celé hejno nebo jen vybrané jedince z hejna, kteří reagují na lehké poklepnutí bambusovou tyčkou a okamžitě se začnou zvedat k obloze, zatím co ostatní holubi se klidně dál pohybují po zemi. Na dotaz, jak je to možné a jak toto dokáži jen odpoví, že je to dané jejich vůlí, citem a láskou ke svým miláčkům.Podobně se na neparný signál začnou holubi snášet z oblohy zpět k zemi a usednou na stanovené místo. Při sledování tohoto "divadla" se doslova tají dech. Přesto existují skutečnosti, o kterých místní chovatelé nikdy nemluví, nikomu nic neřeknou a neřekli. Jsou to tajemství, která se dědí jen v rodině z pokolení na pokolení a jsou uchovávána v přísné tajnosti.
Je až neuvěřitelné, jak v malém zařízení pro chov žije ve shodě a klidu velké množství holubů. Neklovou se mezi sebou, nenapadají mláďata a "nervou" se o hnízda. Bakinští tleskači jsou holubi velice inteligentní, se silnou sociální vazbou na společenství. Traduje se zde jedna moudrost, že je nutné chovat bakinské ve větší skupině, nikoliv po několika párech. To je zkušenost zdejších chovatelů.
Není problém vidět létat nad městem početná hejna holubů i jednotlivé sólové letce, protože všichni holubáři vypouští své opeřence na oblohu. Je to již taková "tradice".
Většina holubníků, což je velice zajímavé, mívá 5 až 6 samostatných oddělení, někdy i více. V každém z nich jsou umístění holubi blízcí si svými vlastnostmi. No a ty zná jen jejich chovatel. Na vaši prosbu, zda prodají několik páru ze svého chovu vám odpoví, aby jste si vzali celé oddělení.
Díky své přizpůsobivosti a vynikajícím letovým vlastnostem se za posledních padesát let toto plemeno rozšířilo po celém území bývalého Sovětského Svazu a to v nezávislosti na klimatické podmínky. Není holubník, kde by nebyl znám či chován bakinský tleskač, patřící mezi nejdostupnější a velice početné plemeno. Svým stylem letu i exteriérem jsou bakinští velice blízcí iránským tleskačům. Současný Ázerbajdžán byl v minulosti teritoriem Persie. Jedna část současného Iránu je nazývána "Východní Ázerbajdžán" s hlavním městem Tebriz, které je známým centrem chovu tleskačů. Odtud pochází jak vynikající holubi tak i tradice a pověsti, včetně úzkého vztahu k "ptákům světa", vzájemně formované po celá staletí.
Začátkem 20.stol. bylo v Baku vyšlechtěno plemeno "Bakinský hřivnatý". V národním názvu nese milé a laskavé pojmenování "šejk" a to díky barevné skvrně v oblasti zadního krku (šíje). Známi jsou holubi s červeným, žlutým, černým a šedým (modrým) zbarvením této skvrny - někdy nazývané "hříva" a stejně tak může být barevný i ocas. Létají velice vysoko - pravidelně mizí z dohledu, velmi dobře létají sloupovým letem, tleskají a dělají přemety. Vyznačují se vřetenovitým tvarem těla, hlava je kulatá, oči tmavé, zobák růžový, středně dlouhý a široký, krk kratší a silnější, nohy kratší. Všechno opeření je čistě bílé mimo skvrny na šíji, ocasu s podocasím a nadocasním. Pokud má holub chocholku, její přední strana je bílá, zadní barevná. Velice cenění jsou bělohlaví bakinští, jež jsou- nazývají "ok-baš" - se světlou hlavou, běloprsí, to jsou " ok-daš"- se světlou hrudí, dále "čili"- pestří holubi, bývají černí se strakatou hlavou, černí s prokvetlými štíty a hlavou, barevnoocasí a jiní. Není nutné opakovat, že všichni tito holubi bezvadně létají. Let bývá většinou individuální, dlouho trvající, s plynulým výstupem do vertikálního sloupu, načeš následují rychlé přemety s tleskáním.Podle délky letu iránští i bakinští tleskači patří mezi rekordmany. Létají od 2 do 12 hodin v závislosti na četnosti provádění akrobatických prvků tj. přemetů, tleskání a výstupu do sloupového letu. Všechny tyto prvky akrobacie holuby rychle vysilují. Rovněž důležitá je trénovanost holubů a speciální dietní způsob krmení. Tyto skutečnosti podstatně ovlivňují kvalitu letu. Holubi vzlétající do velice velkých výšek často mizící z dohledu a lidským okem neviditelní se však velice spolehlivě a bezpečně orientují. Např. bakinští tleskači našeho velice dobrého přítele z Kyjeva Georgie Kostěnka, mimochodem patřící k jeho chloubě, dosahují v rozpětí křídel 72 až 76 cm a jeho cílem je dosažení schopnosti celodenního letu holubů ve velké výšce a udržet bílé opeření. Kvalita a délka letu se postupně snižuje. Např. v roce 1980 jeho holubi dokázali létat 14 hodina 56 minut, v roce 1990 už to byly jen 4 hodiny 50 minut a v roce 2000 dokonce jen 2 hodiny 30 minut. Největší problém vidí Georgij ve zvýšení poměru svalové hmoty k ploše křídla. V jejich domovině krmili tleskače vždy jen "lehkými" krmivy, kdežto dnes je to krmení velice hodnotnými semeny a různými doplňky a hovoří se o "těžkých" krmivech, které v žádném případě tleskačům nevyhovují. Navíc jsou ještě bakinští tleskači poměrně citliví na atmosferický tlak a jeho změny. Je-li tento tlak vysoký - holubi nechtěli létat, naopak, je-li nízký, neradi sesedají na holubník. Holubi v chovu Georgie Koštěnka jsou " afganské línie" a jak říká název, nesou krev původních holubů z Afganistánu a Kazachstánu.
Dobře trénovaný a čistokrevný bakinský tleskač je schopen se vrátit domů i z několika set kilometrové vzdálenosti. To potvrzuje i vyprávění chovatelů z Astrachaně. Ti přijeli do Baku, nakoupili kvalitní hejno tleskačů a vrátili se domů. Samozřejmě nevydrželi mít určitou dobu holuby uzavřené, aby se seznámili s novým domovem a začali holuby velice brzy vypouštět. Výsledek - za několik dnů byli holubi zpět v Baku. Holubi tak překonali vzdálenost více než 500 km přes moře. Pro tyto, ale i jiné vlastnosti se stali holubi národním symbolem a uznávanou hrdostí Ázerbajdžánu.
Celkový vzhled : holub střední velikosti - 34 až 36 cm, silné a pevné stavby těla s velice dobře rozvinutou svalovinou, hrdého vzhledu, se širokou a silnou hrudí, na středních nohou, kompaktně sladěných tělesných proporci
Hlava : protažená, "suchá", s chocholkou nebo bez ní, temeno mírně ploché, čelo kulatější.
Oči : menší, u bílých tmavé, u barevných světlé, nažloutlé
Obočnice : světlé, úzké, něžné, 1 až 1,5 mm
Zobák : světlý, tenký, rovný, na konci zlehka zahnutý, u holubů s černou (tmavou) hlavou tmavý, 21 - 24 mm dlouhý
Ozobí : málo vyvinuté, světlé, hladké, dobře přiléhající k zobáku
Krk : středně dlouhý, plný, s mírným prohnutím, od hlavy k zádům lehce a plynule se rozšiřující
Hruď : široká, lehce vypjatá dopředu, krásně a pravidelně klenutá, silná s dobře vyvinutou svalovou hmotou
Záda :v ramenech široká, delší, lehce se svažující k ocasu.
Trup : delší, pevný, kompaktní
Křídla : delší, pevně přitažená k tělu, dotýkající se svými konci na konci ocasu a leží na něm
Ocas : semknutý, plochý, pevně složený z 12 širokých ocasních pér se zády tvoří přímou, mírně se svažující linii
Nohy : středně dlouhé, červené, hladké nebo opeřené krátkým 2 až 3 cm dlouhým rouskem, konce prstů holé, drápky bílé
Opeření :pevné, husté, pružné se širšími prapory, svítivým leskem na hrudi a krku, pevně přiléhající
Péřové ozdoby :chocholka na zadní části hlavy, široká, hustá od ucha k uchu, lasturovitého tvaru a přecházející v hřívu, opeření nohou pravidelné hustým a krátkým rouskem
Barva : žlutá, červená, černá,modrá, bílá, mramorováná ve všech barvách
Kresba : jednobarevní, s pestrou hlavou a štíty, s barevnou hřívou, s barevnou hřívou a barevným ocasem, barevnoocasí, tygři a mnoho dalších kombinací.
Let : vytrvalý, 2 - 3 hodiny i více, odvíjí se od trénovanosti jednotlivých holubů, s krásnými akrobatickými prvky, rychlými a elegantními přemety přes hlavu a tleskáním, před provedením přemetu přechází do sloupového ( vertikálního) letu 5 až 10 m i více vysokého, při letu v hejnu (raději s menším počtem holubů) je přechod do sloupového letu individuální a v tu chvíli to vypadá, jakoby se hejnko" roztrhalo" .
Malé vady : drobné odchylky kresby, chybějící přechod chocholky v hřívu, rozšířený ocas, nesouměrná a nižší chocholka, tenké konce pér v křídlech, opeřené konce prstů, odlišně zbavené drápky
Velké vady : úzká a propadlá hruď, krátká postava, svěšená křídla, silný a krátký zobák, vysoké nohy, dlouhá a úzká postava, červené nebo hnědé oči, odlišné zbarvení oči, červená obočnice, zašedlá barva opeření, bílá péra v křídlech.
Text :
Lumír a Anna Justovi, Teplice, ČR,členové Asociace chovatelů tleskačů Ruska
Nikolaj Čechlatov, Rostov na Donu, Rusko, koordinátor Asociace chovatelů tleskačů Ruska
Georgij Fedorovič Kostěnko, Kyjev, Ukrajina
Foto : Lumír a Anna Justovi, Josef Voráček
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.