TULSKÝ ČEGRAŠ

26. února 2008 v 18:42 | LAJ |  Plemena holubů Ruska
TULSKÝ ČEGRAŠ
Patří mezi staré ruské plemeno holubů, pro které je charakteristický krouživý let. Už v minulosti bylo řazeno k tzv.holubům čistým, ale vytvářelo se samostatně, jako část této skupiny. Soudě podle názvu, byli tito holubi vyšlechtění a vznikli jako samostatné plemeno v městě Tula, jež má v chovu holubů prastaré tradice. Čegraši jsou chování v poměrně velkém počtu, jsou velice populární a rozšíření jsou především na Střední Rusi, především v již zmínění Tulské a taky v Kalužské oblasti.
Mají stálý a široký okruh chovatelů. Za předky čegrašů jsou považování čistí krouživí a "mazuři" ( v té době velice oblíbené, staré plemeno holubů, které však už dnes v čisté formě neexistuje.) Pro svou charakteristickou kresbu hlavy zasahující i na tváře, byli místními holubáři nějaký čas nazývaní - "obličejovými". Proto i ti dnešní čegraši nesou původní znaky kresby mozaikového charakteru. S rozvojem a šlechtěním tulských čegrašů vznikaly i další velice podobná plemena jako "čugar" a "čugast". Čugar byl velice tmavý, křídla modro-šedá s černými pruhy, zobák byl černý. Všichni tito holubi jsou nenároční na podmínky chovu, líbiví svým vzhledem a uspokojí i chovatelé, kteří preferují především let.
Letové vlastnosti jsou velice dobré, nejvýhodnější je pro ně let za pěkného, klidného počasí a s velice slabým vánkem. Vydří na obloze 2 i více hodin, v poslední době je však považován čas do 1 hodiny za optimální. Většinou létají v semknutém hejnu, provádí prudké vývraty na jednu či druhou stranu, někteří holubi pravidelně tyto strany střídají a staří místní holubáři říkají, že létají " na dvě křídla". Létá lehce až skoro "plasticky" Holubi v letu střídají vertikální let s plavým horizontálním kroužením nad jedním místem a ve velké výšce. Při plachtění staví křídla do tvaru V a protože připomíná tvar lodi, místní chovatelé říkají, že "plavou". Občas se projevuje i skřivánčí způsob letu na jednom místě. Při silnějším větru vykrouží velice vysoko a rychle se vzdalují daleko od domova. Velmi populární u místních holubářů bylo svého času "noční létání". K tomuto způsobu letu je však nutné holuby naučit a pravidelně trénovat. Jeden starý tulský chovatel čegrašů měl své holuby tak naučené, že je vypouštěl k letu za naprosté tmy i přesně v půlnoci.
Celkový vzhled : holub střední velikosti 33 - 36 cm, spíše se setkáváme s menšími ptáky (30 - 32 cm), proporcionální stavby těla, křídla leží na ocase, opeření je přilehající, postoj mírně nakloněný, na nižších nohou, které jsou opeřené, trup je v ramenou široký, typické zbarvení je dvoubarevné. Vezmeme-li holuba do rukou, máme pocit, že máme v rukou jen peří, že holub nemá žádné kosti ani svalovinu, což dokazuje kvalitu jejich peří a dobré letové schopnosti.
Hlava :menší, výrazná, úzká, čelo lehce se zvedající, temeno plošší, zátylek znatelný, velice mírně vystupující.
Oči : živé, výrazné, tmavě žluto-červené, nejlépe však tmavě jantarové.
Obočnice :úzká, slabá, jemná, světlá
Zobák :přiměřeně dlouhý k hlavě - l7 až 20 mm, tenký, obě jeho části k sobě pevně přiléhají, tmavý, spíše černý, v linii čelo-zobák tvoří tupý úhel
Ozobí :světlé, jemné, něžné, pevně přisedlé k zobáku
Krk :slabší, u hlavy s lehkým prohnutím směrem k ramenům a dále postupně přechází v hruď a záda.
Hruď: přiměřeně široká, krásně zaoblená a mírně vyklenutá dopředu, dobře osvalená
Záda : v ramenou široká, rovná, zlehka se sklánějící k ocasu a tvoří s nim přímou linii.
Křídla : delší 23 až 26 cm, silná, pevně přitažená k tělu, leží na ocase a konci se dotýkají, ale nekříží se, křídelní péra jsou širší, pružná, pevně složená
Ocas : úzký, složený z 12 ocasních pér, jeho délka je úměrná délce těla ( 11 - 13 cm )
Nohy : krátké, lehce opeřené - nevelký, ale pevný a hustý rousek, ( 3 až 5 cm ), drápky jsou tmavé
Opeření : husté, hladké, jemné, světlé, velice dobře přiléhající k tělu
Barva a kresba : kresba je dvoubarevná - modrá a bílá. Tmavě modré s fialovo-zeleným leskem je horní část hlavy po zátylek, přední část krku k zobáku tvoří bradu ve tvaru oválku. .Zátylek, týlní část krku, záda, hruď, bříško a opeření nohou, nadocasní, podocasí a ocas jsou bílé. V ocase mohou být po jednom krajní péra barevná ( v rámku). Křídla jsou tmavě šedomodrá, letky více tmavé, než štíty, na kterých jsou dva široké bílé pruhy s tmavým až začernalým lemováním 2 mm širokým. Štíty křídel mohou být pestré, se skvrnkami od tmavě hnědých po výrazně černé. Křídelní péra mají rámování a při roztaženém křídle působí dojmem závoje nebo síťování . Holuby s černým lemování per nazýváme - mramorované, s hnědým - břízové.
Malé vady : nesouměrná postava, krátká křídla, ocas, středně vysoké, slabě opeřené nohy ( punčošky), středně dlouhý a světlý zobák, krátký a silný krk, dlouhá křídla a ocas, bílé čelo, bílá péra na hlavě, krku, nepravidelná hlava, 1-2 bílá péra uprostřed křídelních letek, strakaté nebo tmavé rousky, barevné peří v ocase mimo krajních, , tmavé břicho, nerovné křídelní pruhy nebo náznak třetího pruhu, barevná záda.
Velké vady : velká, nesouměrná a hrubá stavba těla, masívní hrubá, kulatá hlava, výskyt chocholky, oranžové nebo světlé oči, různookost, silný, široký, tupý a světlý zobák, vysoké a dlouhé nohy, , barevná hruď, silná a plná hlava a krk ( bez brady ), bílé konce křídel, tmavé pruhy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.