KRJUKOVSKÝ HOLUB

12. března 2008 v 14:17 | LAJ |  Plemena holubů Východní Evropy
KRJUKOVSKÝ HOLUB


Krjukovský holub byl považován za základ všech rejdičů, především krátkozobých a ne nadarmo se říká, že zaujímá mezi holuby takové postavení, jako labuť mezi vodním ptactvem. Za místo původu krjukovských jsou považována dvě města na Dněpru - Krjukov a Kremenčug, (současný Krjukov - je Krjukovská čtvrt města Kremenčug.), kde byl vyšlechtěn na přelomu 19. a 20. století.
Do války staří holubáři říkávali, že dobré exempláře krjukovských holubů měly cenu koně nebo krávy. Byli považování za velice drahé a vzácné a mohli si je dovolit jen bohatí lidé - "elita města". Proto byli tito krátkozobí holoubci právem nazývaní " pánskými holuby". Ještě do revoluce "hlava města Krjukova" IZJUMOV postavil rozsáhlé holubárny, kde choval velké množství krjukovských. Po jeho smrti všechny jeho holuby převzal Krjukovský závod na výrobu vagónu. V době války nadšení holubáři chování své miláčky za velice těžkých podmínek a mnohdy riskovali svůj život i život svých rodin. Doslova schovávali své miláčky v různých výkopech a dírách v zemi, v Dněprovském přístavu aj. i všude tam, kde bylo možno holuby ukrýt před fašisty, kteří holuby stříleli a s nimi i ty, u koho je našli.
Izjumov měl ve svém chovu více než 100 párů bílých kjukovských holubů. Hlavním ukazatelem, který byl nesmírně ceněn byly považovány letové vlastnosti. Zobáky měli tito holoubci střední a silnější. Po následujícím šlechtění byl "vytvořen" nový typ holubů, se zobákem slabým, krátkým a tenkým. Přesto holubi neztratili své letové schopnosti a projevovala se velmi dobrá orientace. Dokázali bez problému létat a vracet se i ze 100 km vzdálenosti od domova. Spolehlivě i odchovávali a krmili potomstvo. Za poslední léta však jejich počty povážlivě klesly a dnes se s nimi můžeme setkat ponejvíce v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti i v městě Kremenčug. Bohužel však byli popstupně tito holoubci křížení s jinými plemeny a dnešní době je velice složité až skoro nemožné spolehlivě rozeznat, kteří jsou opravdu ti původní - "Izjumovští". V některých případech se uvádí bílí holubi jako krjukovští panští holubi a ostatní barevné rázy jako kremenčugští.
Uznávaným odborníkem na toto plemeno je jejich velký milovník i znalec a chovatel Alexandr Andrejevič Tertyčnyj, prezident Regionálního klubu chovatelů holubů města Kremenčug. Poskytl nám materiály, z nichž zde uvádíme několik postřehů a umožnil nám nahlédnout pod pokličku jeho chovu i předat část jeho zkušenosti. Dosáhl velmi vysokých úspěchů v chovu krjukovských holubů, napsal o nich i knihu a věnuje jim všechen svůj volný čas. V současné době má v chovu holuby bílé, černé, červené, modré, plavé a další i v chocholaté formě. Krjukovští jsou známi jako výborní letci. I u Alexandra létají velmi dobře. Na oblohu vylétají nevelkými kruhy a postupně nabírají výšku. Někteří létají v hejnu, jiní létají individuálně. Vylétají ze střechy ve skupinkách o desíti jedincích. Na nebi vydrží v závislosti na počasí od 3 do 8 hodin. Odpoledne či k večeru nedoporučuje Alexandr holuby již vypouštět, jelikož se stává, že zůstanou na nebi celou noc a byly případy, že o holuby tak přišel. Tito holoubci jsou velice silně vázáni na domov a mateřský holubník. Přivyknout k novému domovu, především pro starší houby, kteří již hnízdili, je velice těžké a složité. Vhodnější je usazovat mladé krjukovské Jeden příklad za všechny. Od Alexandra si vzali holoubky chovatelé z dalekého Severodvinska. Později dostal dopis, kde jeho holubi byli předáni do Archangeska a ti obratem přiletěli zpět a vrátili se. Je všeobecně známo a samotnými chovateli potvrzeno,že neradi mění domov. Jsou i dobrými rodiči a u Alexandra vychovají za chovnou sezonu až 5 párů mladých. Je nutno ovšem připomenout, že na druhé straně je třeba jim věnovat více pozornosti a péče, než jiným plemenům holubů.
Vzhledem k tomu, že Alexandr nám poskytl stručný popis kremenčugských a standard krjukovských, který byl zpracován a přijat Regionálním klubem chovatelů holubů města Kremenčug pod vedením autora a prezidenta klubu, tj. Alexandra Andrejeviče Tertyčného ( http://www.pigeons-ua.narod.ru) a svolil s jeho uvedením na našich stránkách, přinášíme jeho znění.



KREMENČUGSKÝ HOLUB

Celkový vzhled : holub střední velikosti, celková délka je 28 až 32 cm, podlouhlého tvaru těla, se spuštěnými křídly a pozvednutě nesený ocas složený ze 14 až 20 pér, křídla jsou přitažená pevně k tělu, opeření husté, pevné s leskem. Nožky středně velké, nízké. Lét 3 až 8 hodin. Velice fixován na svůj domov.

Hlava : střední, mírně protáhla.
Oči : velké, tmavé
Obočnice : úzká, mléčné barvy
Zobák : střední, 10 mm dlouhý, tenký, ne příliš silný
Krk : mírně vzpřímeny a delší
Hruď : široká s dobře vyvinutou svalovinou
Záda : široká, střední
Křídla : střední délky, pevně přitažená k tělu, nesená pod ocasem
Ocas : plochý nebo jen mírně oválný, 14 až 20 pér, nesený pod úhlem 20 až 25 stupňů
Nohy : nízké, střední velikosti,červené barvy, drápky světlé

Malé vady : příliš široký ocas
Velké vady : velmi velká hlava, opeřené nohy, úzký ocas, velmi silný ě široký zobák, potřes krku, úzká hruď, barevná obočnice, křídla ležící na ocase


KRJUKOVSKÝ "PANSKÝ" BÍLÝ HOLUB
Celkový vzhled : holub střední velikosti, délka 25 až 30 cm, elegantního exteriéru, tmavé oči na bílém hlavě dodávají elegantní vzhled, spuštěná křídla pod ocas, který je nesený mírně pozvednutý, složený ze 14 až 16 pér, nízké nožky, jasně červené barvy dodávají krjukovským na osobnosti, se svérázným tvarem hlavy, jež se podobá oříšku, zobák je velký jako zpěvných ptáků, u některých i menší, někteří jedinci krjukovských holubů chodí jakoby po špičkách svých miniaturních nožek.

Hlava : kulatá, malá, bez znatelného zátylku, s vysokým a vystouplým čelem
Oči : velké, tmavé
Obočnice : úzká, jemná, mléčné barvy
Zobák : krátký, miniaturní, 4 až 6 mm dlouhý, i menší, tenký, rovný, světlý, něžný, může být s velice mírným ohybem dolů, ne však příliš
Krk : nevelký, plynule se zužující k hlavě, podtrhuje krásu hlavy
Hruď : poměrně široká, s dobře vyvinutou svalovou hmotou, zlehka vyklenutý v plynulém oblouku
Záda : krátká, široká, rovná, čím kratší, tím lépe
Křídla : kratší až střední, ne až příliš přitažená k tělu, spuštěná pod ocas
Ocas : plochý nebo mírně oválný, l4 -16 per, ale i 20, nesený v úhlu 20 až 30 stupňů
Nohy: nízké, červené, neopeřené, drápky světlé, je možné prohnutí zadních prstů, holubi chodí jakoby po špičkách

Přípustné vady : středně vysoké nohy, středně velký zobák, velmi široký ocas
Neřípustné vady : velmi velká hlava, vysoké či opeřené nohy, velmi úzké čelo a zátylek, úzký ocas, velmi dlouhý a silný zobák, nesouměrná velikost těla, potřes krku, úzká hruď, barevná obočnice, křídla ležící či nesená na ocase, malé oči, výskyt barevných pér na bílém zbarvení
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 zuzanka vaňková zuzanka vaňková | E-mail | 31. července 2008 v 14:10 | Reagovat

ti jsou taky moc moc moc krasni!!!!!!!!!!!!!!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.