TULSKÝ OHNIVÝ LENTOVÝ REJDIČ

2. listopadu 2009 v 3:15 | LAJ |  Plemena holubů Ruska
TULSKÝ OHNIVÝ LENTOVÝ REJDIČ


Tak je nazýván současný krátkozobý rejdič s tmavě červeným peřím, správně vyjádřeno až ohnivým, po celém těle. Dříve bylo toto zbarvení temně červené se zelenomodrým, někdy až malinovým leskem. Krása zbarvení je zdůrazněná bílou lentou v ocase a stejně tak na koncích křídel. Při letu, kdy jsou křídla i ocas roztaženy, můžeme vidět zřetelný kontrast červeného a bílého zbarvení.
Lenta na křídle je tvořená bílými konci všech letek, na ocase je tento bílý příčný pruh až 5 cm široký, na křídlech je u zúžený a méně výrazný.
Zbarvení těchto holubů bylo i důvodem proč bylo toto plemeno použito ke šlechtění moskevského šedivého, ale především pro stanovení velice vystižného názvu pro samotné plemeno.
V dřívější době byl tulský ohnivý rejdič rozšířen daleko více a i přes své skoro exotické zbarvení jsou dnešní stavy citelně menší. Na dobré úrovní zůstávají co do kvality i četnosti chovů především v městě Tula.

To leží v evropské části Ruska, zhruba 160 km od Moskvy. První zmínky o tomto městě jsou ze 14.století. Ve středověku byla Tula menší pevností Rjazaňského knížectví a od roku 1503 spadala pod knížectví Moskevské. Během války s Tatary získala většího významu a koncem 16.století se zde začaly vyrábět zbraně a v 18.století zde Petr Veliký založil zbrojní závod. Za 2.světové války zde probíhaly těžké boje, Tula se však ubránila a nacisté se k Moskvě nedostali.
Vrátíme se však k holubům. Problémem dnešní doby je zaměření chovatelů spíše na barvu, celkové zbarvení a let a zapomnělo se na typ, tvar hlavy, délku a šířku zobáku atd. Standard uvádí i to, že holubi by měli mít pravidelnou lasturovitou chocholkou od ucha k uchu. Přesto jsou dnes i chovy tulských ohnivých hladkohlavých. Podíváme-li se i na zobáky současných tulských ohnivých, nemůžeme je podle délky a velikosti zobáku nazývat krátkozobými, snad jen s nadsázkou. Přesto stále do této skupiny patří. Stejně tak i hlava je méně hranatá a delší než např. u červeno-bílých lentových. Snaha některých dnešních chovatelů je zaměřená na docílení holubů s typickými znaky - silným a krátkým zobákem, hranatou hlavou se širokou a jemnou obočnicí. Takovíto holubi již bylo skoro na dosah, přesto se nepodařilo vše dotáhnout do zdárného konce. Scházelo možná několik let a mohli být na světě holubi, odpovídající přesně standardu. Chybělo právě jen to málo a práce mnoha chovatelů mohla slavit úspěch. Nestalo se tak.
S překrásnými tulskými ohnivými lentovými rejdiči se můžeme setkat v ruském chovu především u Olega Vasiljeviče Kuzněcova. V poslední době se tito holubi začali objevovat i chovech českých chovatelů a velice slušné holuby v České republice má na svém holubníku pan Motyka. Věříme, že při jeho zkušenostech se bude tento chov nadále zkvalitňovat a budeme se s tímto plemenem setkávat i v budoucnu.
Standard z roku 1914 uváděl, že se jedná o holuby střední velikosti s červenohnědým zbarvením a zlato zeleným leskem. Na ocase i v letkách s poměrně širokou bílou lentou. Trup delší, hlava nevelká, mírně suchá, oči výrazné, stříbřitě bílé, obočnice jemná. Zobák světlý a krátký, šíje protáhlejší, křídla delší, pevně přitažená k tělu, nohy krátké.


Ohnivé zbarvení tmavě višňového tonu se šeříkovým a zeleným leskem, široké bílé lenty v letkách a ocase - to jsou opravdoví krasavci, kteří chytí za srdíčko i nezasvěceného
chovatele pro svou jedinečnou krásu.
Tulský ohnivý je nenáročný na chov a dobře se snáší s holuby jiných plemen. Létá lehce a ladně, rovnoměrnými kruhy vzlétá nad střechy domů, drží se ve střední výšce, při příznivém a pěkném počasí, kdy fouká svěží vítr vystoupá až nad oblaka. Dříve patřil k velmi dobrým akrobatům a dokázal předvádět na obloze úžasnou podívanou.
Problémy nejsou ani s odchovem a krmením mladých, někteří ohniví jsou tak dobrými rodiči, že jsou používání jako chůvy pro odchov jiných krátkozobých plemen, např. orlovských.
Na současném trhu jsou tulští ohniví nabízeni za nevysokou cenu a pořídit si je může každý, kdo v nich najde zalíbení. Stávají se populárními a nesnáze jsou způsobeny pouze tím, kde tyto holuby koupit. Vzhledem k tomu, že se stále častěji objevují v okolních státech ( Německo, Polsko aj.), zcela jistě brzy zdomácní i u nás. Není žádnou mimořádností spatřit na výstavách všech typů tulské ohnivé s oceněním 95 nebo 96 bodů, jelikož plemenné znaky jsou velice dobře ustáleny a stačí jen se naučit toto plemeno znát. Tito holubi po všech stránkách splňují požadavky jak na exteriér, tak na let.



A jak by měl tulský ohnivá lentový rejdič vypadat ?

Celkový vzhled : holub střední velikosti, 34 až 36 cm, mírně delší postavy, na nižších nohou, chocholatý, červené barvy s bílou lentou v ocase a koncích křídelních pér, představuje typického zástupce plemene


Hlava : nevelká, mírně suchá, oči poměrně výrazné, čelo široké, plynule navazující na kořen zobáku, pod zátylkem je pravidelně rozložená lasturovitá chocholka od ucha k uchu

Oči : velké, stříbrné barvy

Obočnice : ne příliš široká, bělavá, jemná

Zobák : bělavé barvy, celkově široký a krátký, 10 - 12 mm

Ozobí : dobře vyvinuté, tělesné barvy, jemné

Krk : poměrně silnější, držený vertikálně, delší, přiměřený vzrůstu

Hruď : široká, pevná, mírně a plynule vystouplá

Záda : v ramenou široká, mírně se svažující k ocasu

Křídla : poměrně dlouhá, pevně přitažená k tělu, konce neseny na ocase, nekříží se

Nohy : kratší, silnější, neopeřené, prsty rovné, červené barvy, drápky rohově zbarveny

Ocas : mírně rozpuštěný - uvolněný, složený z 12 rýdovacích pér, ne měně

Opeření : ohnivé (sytě červené) nebo červeno-hnědé se zlatově-zeleným leskem, na krku celoplošným. Na konci ocasu, na roztažených křídlech - jejich koncích jsou bílé pruhy - lenty.

Malé vady : mírně nažloutlá obočnice, svěšená křídla, méně výrazná lenta u holubic

Hrubé vady : delší a dlouhá hlava, ploché čelo, dlouhý zobák, různookost, zašedlý zobák, výrazně tmavší nebo světlejší celkové zbarvení opeření, dlouhé nebo opeřené nohy


Tulský ohnivý lentový - v chovu pana Motyky.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Juraj Lehotský Juraj Lehotský | E-mail | Web | 10. ledna 2015 v 11:47 | Reagovat

Zdravím,ak môžem poprosiť,ak pôjdete do Žiliny v roku 2015 chcem párku Tulských ohnivých. Dňa 21.1.2015 máme stretnutie krátkozobých v Rožňove pod Radhošťom u p.Majera.  Vopred ďakujem a v novom roku prajem zdravie rodinný a chovateľský úspech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.